Nejsme plavecký oddíl. A nechceme jím být.
Jsme tu především pro pohodu dětí a jejich rodičů. Pro radost ze společného času ve vodě, pro objevování, zkoušení a postupné získávání jistoty.
Chceme rodiče miminek naučit, jak si vodu užívat. Jak může bezprostřední kontakt dítěte a rodiče ve vodě rozvíjet jejich vzájemnou neverbální komunikaci a porozumění. Voda dítě nadlehčuje a dává mu něco, co na suchu nemá – možnost zažít opravdovou radost ze svobody pohybu.
Stačí správné a citlivé usměrnění, aby voda dítě stimulovala tím správným směrem a podporovala jeho přirozený psychomotorický vývoj.
Bez pláče a bez stresu zvládáme dechová cvičení i bezpečné potápění. Přitom respektujeme, že každý rodič přichází do bazénu s vlastním vztahem k vodě. Někdo ji miluje, jiný má respekt. Rádi jeho vztah podpoříme, ale nebudeme rodiče nutit do ničeho, co jim není příjemné. A pokud si rodič nepřeje, aby se jeho dítě potápělo, budeme to respektovat.
Batolata: voda jako prostor pro objevování
Po prvním roce života přichází období batolete. A batole už má vlastní názor.
Zkušení rodiče vědí, že batole málokdy donutí k něčemu proti jeho vůli. Potřebuje ve vodě objevovat a zkoušet. A přitom nutně potřebuje mít rodiče na dosah – někdy pro spolupráci, někdy pro trénink vzdoru a vždycky pro pocit jistoty a pohody.
Plavání s batolaty proto není o tom, co všechno je musíme naučit. Je především o tom, aby objevila, co všechno jejich tělo ve vodě dokáže.
Že ruce mohou cákat, zabírat a kroužit. Že nohy nejsou jen na ťapání, ale také na kopání.
Zatlačit na batole ve vodě je často nejlepší způsob, jak ho zablokovat. Dítě se špatnou zkušeností pak věnuje více energie souboji s rodičem než radosti z vody.
I ve vodě se formují vztahy mezi rodičem a dítětem. A právě v batolecím věku je to zvlášť důležité.
Hledáme proto tu křehkou hranici, kdy dítě posuneme dopředu pozitivním způsobem, a přitom v sobě dokážeme potlačit přílišnou dominanci – dítěte i rodiče.
Batolecí plavání je hra, která nenápadně vede ke správným plaveckým návykům.
A také je to tak trochu vysoká škola rodičovské komunikace.
Když se batole stává předškolákem
Kolem třetího roku se z batolete postupně stává malý předškolák. Mění se jeho tělo a mění se i jeho vztah k vodě.
Mění se specifická hmotnost tělesných tkání a dítě postupně ztrácí výhodu tak výrazného přirozeného nadlehčení.
Přichází chvíle, kdy je potřeba naučit ho využívat vztlak vody.
A to je velmi těžká věc.
Tělesný vývoj totiž dítě přirozeně vede ke vzpřímení. Učí se chodit, zpevňuje tělo a jeho těžiště se postupně dostává do polohy, která je pro chůzi ideální.
Ve vodě ale potřebujeme něco téměř opačného.
Potřebujeme dítě naučit položit tělo na hladinu.
To nejde uspěchat. Chce to čas, klid, trpělivost a spoustu postupného zkoušení.
Je to další období, kdy může nátlak dítě vrátit o týdny nebo dokonce měsíce zpátky.
A hlavně – dětem nemůžeme fyzikální principy vysvětlit slovy.
Musí je objevit vlastním tělem.
Proto jim ve vodě dáváme úkoly, které zvládnou a při kterých je položení na hladinu vlastně jen vedlejším produktem. Postupně na něj přijdou samy, pokud na ně netlačíme a nevytvoříme v nich intuitivní pocit, že se něčemu musí bránit.
Od tří let samostatně
Pokud jde o lekci v mělkém bazénu, mohou děti začít plavat bez rodičů už zhruba od tří let.
V mělkém bazénu nejsou plavecké pásky potřeba.
Samostatné děti mají lekci stále především hravou, ale postupně do ní přibývají důležité věci: bezpečnost, samostatnost a organizovanost.
Děti se učí pohybovat ve vodě bezpečně pro sebe i pro ostatní. Poprvé se učí také principu dodržování pořadí při některých aktivitách.
Zafixují si zásady bezpečného skákání.
Začnou samostatně splývat.
A z obyčejného dětského bublání do vody se pomalu stává plavecké dýchání.
Od pěti let: skutečné plavání
V hlubokém bazénu si troufneme vzít do skupiny děti bez rodičů zhruba od pěti let.
Začínají s pomůckami, které jim zajišťují bezpečí – s plaveckými pásy, případně rukávky a plaveckou deskou.
Postupně se učí princip kraulových nohou, splývání a správného dýchání.
A pomalu se z nich stávají skuteční plavci.
Ani tady ale nechceme být plaveckým oddílem.
Aqua Baby Club není a nechce být konkurencí plaveckým oddílům.
Naším cílem není vychovávat závodní plavce.
Chceme děti naučit plavat, ale zároveň jim dát něco navíc – radost, zábavu, zkušenosti a vztah k vodě.
Proto může být lekce věnována třeba první pomoci nebo vodním sportům.
Můžeme skákat, potápět se, lovit předměty ze dna, hrát námořní bitvu na plovácích nebo míčové hry ve vodě.
Můžeme se učit orientaci ve vodě.
A můžeme také jednoduše experimentovat.
Třeba zkoumat, proč se některé věci potápějí a jiné plavou.
Protože voda není jen místo, kde se učíme plavat.
Je to prostředí, ve kterém se dá objevovat, hrát si, učit se, komunikovat, překonávat vlastní obavy a zažívat radost z toho, co naše tělo dokáže.
A právě takový vztah k vodě chceme dětem předat.